Nikdo mě tu nezná.Trenér Gross o vizi pro Spartu i české a německé mentalitě
Třetí pokus pro Pavla Grosse, aby Spartě vrátil extraligový titul. Tentokrát s významně změněným týmem. A tak hokejový trenér, který desítky let strávil v Německu, vykládá o svých vizích. O české nátuře a o skepsi, která ho provází při výhledu na zastoupení českých hráčů v NHL
Třicet let jste žil v Německu, teď načínáte třetí sezonu zpět doma. Je to pořád změna
Ne veliká, potřeboval jsem oprášit maličkosti – jak fungují pojistky a smlouvy, denní život. Praha mi to usnadnila, je jiná než ostatní města v Česku. Hodně se blíží Západu. Způsobem života, drahotou, zároveň je nádherná. Lidi, co zde bydlí, si to někdy neuvědomují, je pro ně všední. Jedou Prahou nahrbení za volantem, dávají pozor, aby je někdo nepředjel zprava ani zleva, a nevnímají její krásu.
Přijde vám Česko lepší?
Určitě v tom, že tu není minulý režim. Generace dnešních kluků už nemůže vědět, co bylo tenkrát. Možná se to učí v dějinách, ale to musíte prožít. Pro sportovce to nebylo tak hrozné, měli trochu zavřené oči, ale pokud jste vnímali celkovou náladu… Byl jsem s manželkou rozhodně orientovaný na ven.
Když se podíváte, že máme v NHL tři beky, dříve jich bylo pětadvacet. Ale jakých! To musím zdůraznit. Hráli první, druhou obranu, sbírali padesát bodů. Dnes takového máme jen Hronka. A obávám se, že s útočníky to půjde stejnou cestou.
